První kroky k uzdravení

23.01.2019

Pro mě bylo nejdůležitější uvědomění, že nemusím vše zvládat sama. Umění zastavit se a dělat NIC a tím pro sebe nejvíc. Bez výčitek si dovolit, že nemusím být perfektní.Dovolit si dělat a cítit co se mi chce, být smutná, veselá, protože se mi chce a ne že se to očekává.Začít meditovat, ze začátku je to relaxace, kdy se zaměříte na dech a pár minut vydržíte nemyslet na nic. Někdy je to pár minut, někdy desítky minut a někdy to prostě nejde. Nenutit se do ničeho, žádné násilí. Ono to přijde. Trpělivost. Žádná změna, která má být trvalá, nejde ze dne na den. Vše má svůj čas.Pár rad na relaxaci. Pravidelnost, nejlépe večer před spaním, kdy už člověku nevíří myšlenky co ještě musí.Klidné prostředí, kde je teplo a nic vás neruší. Vypnout telefon, zvonek, rodinu...oni to pochopí.Pohodlná poloha, vleže vsedě (o nic se neopírat), jak komu vyhovuje.Vnímat jen svůj dech. Když přijde myšlenka, nechat jí projít hlavou a nepitvat.