Odstranění strachu

Při dnešní meditaci se mi vybavil vděk za to, co mám a co pro mě bylo nejdůležitější. Zbavení strachu. Hodně se o tom mluví a píše, ale dokud si člověk neuvědomí, co konkrétně svazuje jeho tak se nemůže pohnout dál. Se mnou to vždy rezonovalo, ale udělat ten krok k přiznání co mě svazuje a nějak to zpracovat, pojmenovat a změnit je někdy dlouhá, občas bolestivá práce, ale na konci je vždy neskutečná úleva, která stojí za to. Ještě před třemi roky jsem si říkala, že mi bude stačit vymanit se návalů panických strachů a překonat je a budu šťastná. Časem jsem zjistila, že strachy se nepřekonávají (tím je potlačíš, zašlapeš a oni tím získají větší sílu a pozornost a vždy vylezou někde jinde). Strach si přiznáš, víš o něm a necháš ho projít, zpracuješ ho jakoukoli technikou (každému vyhovuje něco jiného - meditace, konstelace, masáže...). Je dobré na tyto techniky najít skupinu s vyškoleným lektorem, lektorkou (pro mě jednoznačně Mohendžodáro a lektorka Renata Petrová) a kde se cítíš dobře. Vždy nám přijde do cesty to, co zrovna potřebujeme. Odstranění návalů panických strachů se mi povedlo, ale moje cesta za sebepoznáním tím nekončí. Vždy se objeví něco jiného, co vím, že mám změnit. Vše je jednoduší, protože vím, že když něco chci tak to dokáži.