Nadužívání léků

Problém dnešní farmacie je podle mého nadužívání všeho a na všechno. Lidé chtějí bez svého přičinění vyřešit své problémy, bolesti, ale i předejít nemocem zázračnou pilulkou. Reklama je mocný nástroj, který láká a svádí jednoduchostí řešení. Málokdo si uvědomuje krátkozrakost tohoto jednání. Pokud při sebemenší bolesti nebo problému sáhneme po pilulce, bráníme tělu se vyjádřit a porozumět mu. Proto musí křičet hlasitěji a častěji a my ho opět umlčíme dalším zaručeným prostředkem. Až dojde k celkovému kolapsu organizmu a všichni jsou překvapení. "Jak je to možné? Nikdy neměl žádné problémy? Nikdy nemarodil..." Proto není dobré ignorovat signály těla a občas zpomalit. Zastavit se a třeba i pár dní marodit. Kdo pamatuje tu slast zavrtat se do peřin, zůstat v pyžamu celý den. Tělo potřebuje odpočinek, a když mu ho nedáme, tak si o něj říká nemocemi. Určitě nikoho nenavádím přestat brát léky bez konzultace s lékařem. Je to myšleno jako návod, jak některé nemoci, problémy řešit zavčasu a jinou cestou. A tím předejít závažným onemocněním. Považuji za velmi důležité k tomu vést děti. Za našeho dětství jediné léky byli občas antibiotika při angíně. V lékárničce doma byl peroxid vodíku (kysličník) a acylpirin. Nyní se zamyslete, co máte ve své lékárničce doma vy. Už dávno to není malá lékárnička, je to velká krabice a najdou se tam léky na cokoli (ani nechci domýšlet, jestli všichni vědí, na co dané léky jsou). Díky tomu i děti sahají po pilulce nebo ji vyžadují, když je někde bolí. Hodně mě to překvapilo na dětských táborech, kam jsem jezdila jako zdravotník. Většinou u méně závažných bolístek dětí stačil odpočinek, odpolední spánek, dobrý čaj, pohádka od maminky a většina problémů byla vyřešena. Opět není to návod jak nechat sebe nebo své blízké trpět bolestí. Je to na zvážení a vyzkoušení každého co mu vyhovuje více. To vše je časové náročnější, ale pak má člověk větší radost a uspokojení, že pro sebe a své blízké něco udělal. Jde o to vyskočit z kolotoče konzumu, zapojit selský rozum. Je jasné, že když mi nějaké jídlo nedělá dobře a je mi po něm zle, nedám si febichol, abych mohl vesele hodovat dál, ale příště si dám něco jiného. A tak by to mělo být se vším. Všichni víme, že neexistuje pilulka na hubnutí, ale za posledních několik desítek let je to velký byznys. Řekni, že po něčem zhubneš x kg, dej k tomu fotku před a po, a kupci se hrnou sami.