Mám pocit, že mi stále něco uniká, je to jen pocit, nevím. V hlavě mi naskakují otázky, cože jsem to vlastně chtěla dělat, co byl můj sen jako malá. Nevím, jen vím, že při otázce "co chceš v životě dělat, až budeš velká?" mi naskakovaly pupínky odjakživa. Bavilo mě něco vytvářet, kreslit, šití, pletení .... Ale nikdy žádná podpora. A tak mi bylo jasné, že musím vzkřísit zašlapané sebevědomí, sebelásku a znovu se objevit.
Utěšuji své vnitřní dítě a učím se mít ráda sama sebe. To co jsem spoustu let nedělala a nějak jsem na to pozapomněla.
Vždy když si myslím, že to mám, objeví se situace, kdy začnu vinit samu sebe, a naprogramované čtyřicetileté chování naběhne, ani nevím jak. Je fajn, že si to uvědomím a začnu na tom pracovat.